Od tohoto příspěvku nečekejte žádnou pointu. Jen se chci s váma podělit o jeden rozhovor.
V pondělí (25.2.) jsem jako vždy po škole šel nakoupit do Tesca a pak jsem šel čekat na nádřaží na autobus na privát. Protože do autobusu bylo ještě dost času, koupil jsem si noviny. Venku bylo docela hezky a tak jsem si tam sednul na lavičku. Po chvíli šla kolem taková sympatická usměvavá babička a přisedla si ke mě na lavičku. Protože jsem na ní měl batoh a tašku s nákupem, posunul jsem si ty věci blíž k sobě, aby mělaq víc místa. Načež začal náš rozhovor tím, že mi řekla: "To je dobrý, já ještě nejsem tak tlustá!" a začali jsme se bavit o všem možném (někde tam jsem se dozvědel, že jí je prý přes devadesát let). Poté mi začala vyprávět: "Víte, já nemám ráda důchodce. Ty starý lidi totiž pořád nadávaj na tu >>mládež<< která pořád jen vyvádí nějaký lumpárny! Na to já jim příkám, že my jsme byli úplně stejný, jen že ty lumpárny vypadaly jinak, že třeba jsme sousedovi věšeli na strom trakař." :) Víte to mě hrozně potěšilo, protože ona měla v podstatě pravdu. Ještě říkala: "Já jediný, co, tak mám strach, abyste se v budoucnosti uživili." Tak jsme si tak trochu povídali o škole co dělám já a tak. A světe div se, krásně se na mě usmála, kdy jsem jí řek, že dělám informatiku, že prý "to má budoucnost" a že "v tom je hodně peněz". Načež mi přijel autobus, a tak jsem se s ní rozloučil a popřál ji krásný zbytek dne.
Nakonec mě jedna "pointa" napadla: kupodivu pořád existují důchodci, kteří myslí stejně jako mladí !
A to je hezký pocit, doufám, že jednou budu jako ta babička.
Sympa !!!
Jé,tak to potěší =)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.