Hudebně strávené velikonoce 09

Tak co? Jaké jste měli velikonoce, resp. svatý týden?

Já se musím přiznat, že poněkud hektické. V sobotu před květnou nedělí jsem po diecézku v Hradci Králové musel rychle do Ústí, kde měla zkoušku naše schola (resp. Cecilská hudební jednota), které jsem se musel zůčastnit, protože Cíla (vhodné jméno pro regentschori Cecilské hud. jednoty :-) ) mě už nějakou dobu před tím pozvala, abych šel zpívat s nimi pašije (které už několik let jsou v Ústí vždy zpívané).

Na květnou neděli se zpívali (tuším, už si to moc nepamatuju :) ) podle Marka (v úpravě podle Pololáníka - snad mám to jméno správně) a já jsem měl zpívat suscentora (tj. vedlejší postavy, vyjma služky, kterou zpívala jedna kamarádka, přeci jako muž nebudu zpívat žensou postavu, že). Kdo trochu něco málo ví o zpívaných pašijích, tak ví, že suscentor je v zásadě (snad ve všech úpravách, co znám) napsán pro tenor (pro neznalé, ale snad jich moc není, je tenor vysoký mužský hlas), rozsah to mělo někde mezi A - D2, a každý, co alespoň něco málo ví o mně, tak ví, že jý svou polohou jsem nižší baryton (střední mužský hlas), takže raději většinou zpívám basy (hloubkově končí můj rozsah někde kolem F#0). Takže si asi dovedete představit, co to pro mě bylo. Protože na květnou neděli (obecně všechny neděle u nás) je mše v půl deváté, musel jsem již na půl osmou být na faře na rozezpívání. Bohužel, po ránu má každý hlasivky tradičně nerozhejbané, a ani ono rozezpívání mi mnoho nepomohlo, šel jsem s do kostela s velikými obavami.

Ještě před samotným začátkem pašijí jsem se domluvil s F.H., co zpívá běžně tenory ve schole, ale zde zpíval (pro něj již tradičně) evangelistu, aby se mnou první dva moje "výstupy" začal, protože jsem ještě nebyl úplně schopen začít na tom tónu, co jsem měl. Pak dále už to naštěstí šlo. Ale i tak jsem se u toho docela "škrtil" přecijenom D2 je v podstatě vysoká hranice mého rozsahu a já se na tomto tónu musím docela dlouho držet.

Pašije nedopadly úplně nejlépe, asi 2x jsem tam trochu ujel, ale všeobecně vzato se docela podařily.

Další, co mě čekalo byla v úterý brzy po poledni zkouška se sborem v jedné křesťanské zákl. škole v Hradci na středeční mši, kterou měli mít v katedrále.  Následně jsem spěchal na vlak zase do Ústí na zkoušku večer s rytmikou v Ústí, protože jsme měli hrát v neděli v jedné filiálce, co patří k Ústecké farnosti. Ještě večer jsem se vracel do Hradce (na privát jsem dorazil až kolem půnoci).

Následovalo vstávání v (jak já říkám) nekřesťanskou hodinu, abych byl na půl osmou ráno v katedrále na zkoušku pře mší. Hraní se obešlo bez větších problémů.

Ještě ve středu večer jsem se odebral na zkoušku "Salašnické scholy", což je rytmický sbor, se kterým hrajeme a zpíváme na mších, určených pro vysokoškoláky v Hradci (Salaš je v podstatě takové Kralovehradecké vysokoškolské spolčo). Po zkoušce následovala samotná mše, která se také (hudebně) docela vydařila.

Ve čtvrtek dopoledne následoval odjezd domů, abych se mohl zůčastnit mše svaté u nás v Ústí, po které následovala další zkouška s CHJ na velkopáteční obřady, při kterých jsem měl opět zpívat suscentora v rámci pašíjí.

V těchto pašijích jsem měl sice více výstupů, než v těch nedělních, ale naštěstí byli posunuty o tón níže (byly tak napsány, ne, že se kvůli mě posouvali), tedy rozsah se mi posunul na G-C2. V tomto rozsahu jsem si byl mnohem jistější, navíc obřady byly večer, tedy, hlasivky se přes den rozhýbali a celkově se podařily mnohem lépe.

Po obřadech jsme se "pašijový tým" společně vyfotili, a já se podepsal s letopočtem 2009 do not. Takže série F.H. F.H., .... F.H. je narušena jedním P.T. :) Na příští rok jsme již domluveni, že já se naučím evangelistu, čímž se srovnáme (pan F.H. je tenor, tudíž jistě zazpíva suscentora mnohem lépe, než já a já zase budu zpívat v mnohem hlubší poloze, která mi více vyhovuje, takže snad zazpívám i já lépe :)).

Na bílou sobotu jsem se kupidivu nezůčastnil žádných obřadů, protože už asi 4 roky je u nás zavedeno, že nemáme na bílou sobotu vigílii vzkříšení, ale slavíme toto v neděli "za svítání", slavnostní obřady začínají v 5 ráno.

Myslím, že je nádherné, jak začíná postupně svítat, že to pomůže k hlubšímu prožití celé liturgie.

Poslední "štace", která mě čekala bylo ona mše na jedné z filiálek, na kterou jsme byli pozváni s rytmikou. Ta se vcelku (až na aleluja po evangeliu, které bylo tak jako stydlivě začato) povedla.

Tímto končím svůj příspěvek o hudebně prožitých velikonocích. :)